V letošním roce si připomínáme 75 let, které uplynuly od uskutečnění nejvýznamnějšího činu evropského odboje, atentátu na zastupujícího říšského protektora SS-Obergruppenführera Reinharda Heydricha. Stále častěji se ale, jaksi mimoděk, vkrádá otázka, jak si vlastně v dnešní korektní době připomínat osudy a činy hrdinů našeho odboje. Objevují se totiž názory, že je to jedním z projevů českého nacionalismu, z něhož klíčí extremismus a šovinismus. Opravdu je tedy tak špatné připomínat si české oběti? Připomínat si desetitisíce zmařených životů, které stál boj za svobodu a demokracii?
Dnes nám tyto hodnoty možná připadají samozřejmé, ale v době, kterou si připomínáme, byly něčím, za co mužům i ženám stálo za to nasadit vlastní životy. Z médií se na nás dnes valí slova jako hnědnutí společnosti či boj o zachování demokracie. Lidé, jejichž činy si dnes připomínáme, obětovali pro obnovu demokracie to nejcennější. Byli vychováváni v době, kdy se Československo stávalo poslední výspou demokracie ve střední Evropě. Používáme-li tedy takto silné výrazy, měli bychom si vždy uvědomit, co vše byli nuceni obětovat ti, kteří realitě hnědnutí společnosti či boje o zachování demokracie skutečně v dané historické realitě čelili.
Vést pod praporem korektnosti mladou generaci k postupnému zapomínání na činy našich předků by bylo výsměchem jejich obětem.

Abych i já přispěla malou kapkou k připomenutí této významné události, uspořádala jsem přednášku s názvem Anthropoid: fikce a realita, kterou vedl pan plukovník Michal Burian z VHU Praha. Patří mu veliké poděkování za velmi podnětný pohled na dosavadní filmovou tvorbu, která se tématu nějakým způsobem věnovala. Jeho srovnání, co bylo filmovou fikcí a realitou, bylo jedinečné a zcela originální než jiné přednášky a články na toto téma. Pusťte si prosím krátký sestřih celé přednášky, alespoň na krátkou chvíli se přeneste zpět do farního centra v Bohnicích, kde jsme se 31. 5. 2017 sešli.

Facebookmailby feather